Třída Le Triomphant
Třída Le Triomphant | |
---|---|
Obecné informace | |
Uživatel | Francouzské námořnictvo |
Typ | ponorka |
Lodě | 4 |
Osud | aktivní (2021) |
Předchůdce | třída La Redoutable |
Nástupce | SNLE 3G |
Technické údaje | |
Výtlak | 12 640 t (standardní) 14 120 t (plný) |
Délka | 138 m |
Šířka | 12,5 m |
Pohon | 1 reaktor |
Rychlost | 20 uzlů (na hladině) 25+ uzlů (pod hladinou) |
Posádka | 110 důstojníků a námořníků |
Výzbroj | 16× M51 (16×1) 4× 533mm torpédomet (4×1) |
Sonar | Thales DMUX 80 |
Třída Le Triomphant je třída raketonosných ponorek Francouzského námořnictva s jaderným pohonem. Skládá se ze čtyř jednotek, přičemž stavba dvou dalších byla pro nedostatek financí zrušena. Všechny jednotky postavila loděnice DCN v Cherbourgu (nyní DCNS). Tato třída ve službě nahradila první generaci francouzských raketonosných ponorek, představovanou třídou La Redoutable. Všechny jsou stále v aktivní službě.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Jednotky třídy Le Triomphant:[1]
Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|
Le Triomphant (S-616) | 1994 | 21. března 1997 | aktivní |
Le Téméraire (S-617) | 1998 | 23. prosince 1999 | aktivní |
Le Vigilant (S-618) | 2003 | 26. listopadu 2004 | aktivní |
Le Terrible (S-619) | 2008 | 20. září 2010 | aktivní |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Trup tvoří slitina oceli HLES 100. Ponorky nesou šestnáct balistických raket M45 vyráběných společností EADS Space Transportation. Střely jsou třístupňové, poháněné motory na tuhé pohonné hmoty s dosahem 6000 km. Každá raketa nese šest návratových těles, každé s jadernou hlavicí TN-71 o síle 150 kt. Poslední jednotka Le Terrible byla dokončena s novými střelami typu M51. Ty mají dosah 8000 km a nesou 12 jaderných hlavic. Ponorky také mají čtyři 533mm torpédomety, ze kterých mohou odpalovat torpéda ECAN L5 mod 3 či protilodní střely SM39 Exocet. Zásoba munice činí 18 kusů. Sonar je typu Thales DMUX 80.
Pohonný systém tvoří jeden tlakovodní reaktor K15. Dva diesely SEMT-Pielstick 8 PA 4 slouží jako pomocný pohon pro případ nouze. Lodní šroub je jeden. Nejvyšší rychlost ponořeného člunu přesahuje 25 uzlů. Maximální hloubka ponoru je 500 metrů.
Modernizace IPER
[editovat | editovat zdroj]První tři jednotky této třídy postupně prošly výměnou paliva spojenou s modernizací IPER. Le Vigilant v letech 2010–2013, Le Triomphant v letech 2014–2015 a Le Téméraire do roku 2018. Modernizace plavidla dostává na úroveň nejmodernější jednotky Le Terrible. Modernizace zahrnuje například instalaci balistických raket M51, bojového řídícího systému SYCOBS a navigačního systému SGN-3E.[2]
Náhrada
[editovat | editovat zdroj]V únoru 2021 bylo potvrzeno zahájení vývoje třetí generace francouzských raketonosných ponorek, které nesou označení SNLE 3G. Ponorky stávající třídy Le Triomphant mají nahrazovat od roku 2035 a ve službě zůstal přibližně do roku 2090. První kontrakty tohoto programu představují úvodní vývojové studie probíhající do roku 2025. Ponorky mají být mimo jiné větší a tišší. Projekt si vyžádá rozsáhlé zapojení francouzského průmyslu. Stavbu platforem má zajistit loděnice Naval Group v Cherbourgu, sonarový komplex vyvine společnost Thales a nové reaktory společnost TechnicAtome.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Class Le Triomphant Ballistic Missile Submarine (Nuclear) [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-24. (anglicky)
- ↑ Final French Navy SSBN 'Le Temeraire' Upgraded for M51 SLBM [online]. Navyrecognition.com [cit. 2018-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ France Launches Third Generation SSBN Program – SNLE 3G [online]. Navalnews.com, rev. 2021-02-21 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Le Triomphant na Wikimedia Commons
- (anglicky) Profil třídy na webu Naval-technology.com